Chytří tréninkoví pomocníci a jaké je na ně spolehnutí
Používáte chytré hodinky, prsten, náramek, chytrého tréninkového pomocníka? Dnes již poměrně běžná věc. Ale jak moc se na ně dá spolehnout?
Chytré hodinky jsou dnes již běžné. Málokdo však ví, že dva různé přístroje mohou po stejném tréninku ukázat například rozdíl desítek až stovek kilokalorií spotřebované energie. To není zanedbatelný detail. U mne je to rozdíl okolo 500 kcal ve spotřebované energii na tříhodinový trénink. Jaký pak může být, za takového předpokladu, rozdíl třeba v odhadu regenerace a dalších faktorů.
Často používám dvě taková zařízení současně, značky Polar a Garmin. Mám je nastavena identicky. Tělesné parametry, tepová frekvence a tak dále. Tak v čem je tedy problém?
Statistické a výpočetní modely
Každý výrobce využívá specifické výpočetní metody a modely jako své obchodní tajemství a disponuje databází dat mnoha uživatelů. To vše využívá k výpočtům hodnot s přihlédnutím k našemu osobnímu nastavení a dat z tréninku, jako je třeba tepová frekvence, výkon a podobně. Neměří tedy přímo aktuální spotřebu energie, stav organismu po zátěži, jestli byla venku zima nebo jak jste se před tréninkem najedli. Nemá jak to udělat. Sice se objevuje další přídavná senzorika, ale stále se z větší části jedná o statistické výpočty, tedy více či méně přesné modelování na základě mnoha parametrů.
Jak moc velký je to problém
Problém nastává, pokud na nepřesných hodnotách začnete stavět své plánování. Tam už je třeba zmíněný energetický rozdíl zcela zásadní, například při plánování jídelníčku, redukční dietě, ale i
nabírání svalové hmoty nebo síly. Pokud si to od začátku vysledujete a zpětnou analýzou přizpůsobíte, je to v pořádku. Pokud však takovým datům slepě věříte a necháte se jimi vést, může to být jeden ze skrytých důvodů vaší stagnace nebo neúspěchu.
Přímá senzorika je do určité míry důvěryhodná - třeba tepová frekvence, výkon, teplota. Avšak přesnost vypočtených hodnot už se může výrazně lišit od reality. Pokud chcete mít větší jistotu, některé hodnoty lze ověřit specifickým laboratorním vyšetřením. Získáte tak potřebný referenční rámec případné odchylky, což už je mnohem lépe využitelné.
Vaše smysly jsou tím nejchytřejším pomocníkem
A jsme zase na úplném začátku. V době, kdy žádná chytrá tréninková zařízení nebyla, nezbývalo, než se spolehnout výhradně na své vlastní smysly a vnímání signálů těla. Ani to ale nebylo ideální. Chytrá tréninková zařízení jsou tedy rozhodně přínosem. Avšak umění naslouchat svému tělu by se nemělo opomíjet. Pokud vám ráno chytré zařízení sdělí, že jste spali kvalitně, avšak vy to tak úplně necítíte, čemu budete více věřit? Pokud vám zařízení oznámí, že doba regenerace je 24 hodin, ale vy se po té době ještě necítíte úplně fit, dodržíte trénink, který vám na ten čas chytré hodinky naplánovaly? A co posun tepové frekvence třeba vlivem únavy, budete se slepě držet v zóně a nebo dáte i na subjektivní vnímání?
Moje osobní nastavení a praxe
Nesčetněkrát jsem končíval intervaly na vrcholu kopce s jazykem na vestě, prsty na krční tepně a kalkulačkou v hlavě. Ta doba je už naštěstí pryč. Dnes zmíněná zařízení využívám pro sledování aktuálních dat - tepové frekvence, času, vzdálenosti, výkonu. Předpokládané době regenerace přikládám váhu asi tak 50 %, stejně tak kvalitě spánku. Kalorie beru jako velmi hrubý odhad a následuji spíše svůj instinkt a zkušenosti. Tréninkové plány z těchto systémů nepoužívám vůbec. Dodávám, že je to má vlastní dlouholetá zkušenost a nemusí rezonovat s každým.
Chytré zařízení je rozhodně skvělý pomocník při vašich pohybových aktivitách. Byla by však chyba zapomínat na to, že jen a pouze vaše tělo je skutečná realita, a ta má mít vždy přednost.
V první řadě vždy nejprve naslouchejte svému tělu.
Pokud vás toto téma zaujalo, máte další nápad nebo byste si jen přáli nasměrovat, můžete mě kontaktovat.